SÍŇ SLÁVY SDRUŽENÍ VETERÁNŮ
Předsednictvo Sdružení veteránů na svém zasedání v roce 2018 podpořilo návrh Jana Zedníka zřídit Síň slávy Sdružení veteránů ČAS, do které by byli uvedeni atletičtí veteráni a veteránky dosahující dlouhodobě vynikajících sportovních výsledků. Dalším kritériem výběru je dlouholetá záslužná činnost ve prospěch veteránského hnutí. První tři ocenění pro rok 2019 (Jarka Klimešová, Pepa Vonášek a Karel Matzner) byli vyhlášeni na veteránském mistrovství ČR ve Svitavách 15. 6. 2019. Na halovém mistrovství ČR veteránů v Ostravě-Vítkovicích 12.3.2022 byl do Síně slávy uveden dlouholetý předseda Sdružení veteránů ČAS a čs. reprezentant v hodu diskem Gejza Valent. V r. 2023 byli uvedeni do Síně slávy Květík Vykydal a čestná předsedkyně SV ČAS Slávka Ročňáková.
Držitelé ocenění Síně slávy Sdružení veteránů ČAS
První, přirozená volba padla na Jarmilu Klimešovou (1947) z TJ Šumperk. Jarča je mnohonásobná mistryně světa a Evropy na dráze i v hale v hodu oštěpem a vítězkou evropských veteránských her v hodu oštěpem a ve vrhačském pětiboji. Umístění na druhém a třetím místě v oštěpu a kouli na evropských a světových šampionátech má Jarča nepočítaně. V roce 2019 také byla držitelkou světového rekordu v hodu oštěpem v kategorii W70. V Šumperku se dlouhodobě podílí na organizaci Šumperského Šikuly.
Josef Vonášek (1937) z TJ Bohemians Praha je trojnásobným vítězem světových veteránských her v Aucklandu v roce 2017 v dálce, trojskoku a desetiboji. To charakterizuje jeho nezdolnost a vytrvalost, se kterou absolvoval nespočet startů na nejrůznějších atletických závodech. Je halovým vicemistrem světa v dálce z Clermontu a má celou řadu medailových umístění z evropských a světových soutěží, kterých se pravidelně účastní. Velkou Pepovou zásluhou je dlouholeté pořadatelství Pražské veteraniády, ze které se stala významná sportovní a společenská událost. Se svým rodinným klanem se také podílí na výsledkovém servisu jihočeské veteraniády a MČR veteránů ve vícebojích.
Karel Matzner (1929-2022) z M-Team Zvole se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj atletického veteránského hnutí a o jeho současnou podobu. Působil v letech 1994–2009 jako předseda Sdružení veteránů a účastnil se plenárních zasedání WMA a EMA. Jako čestný předseda SV vedl statistiku medailových umístění veteránů na mezinárodních soutěžích a shromažďuje podklady pro anketu veterán roku. Nesmíme ale zapomenout ani na Karlovy sportovní úspěchy. Byl mistrem světa na dráze, v hale i na silnici v disciplínách od 400 m do 3000 m, 2000 m př., v půlmaratonu i v krosu.
Gejza Valent (1953), AK Olomouc je bývalý československý reprezentant v hodu diskem. Osobní rekord 69,70 m hodil v r.1984 v Nitře. Gejza reprezentoval v 25 mezistátních utkáních. Stal se mistrem ČR v letech 1981, 1987 a 1991. Na prvním MS v Helsinkách v r. 1983 obsadil 3. místo. Na OH v Soulu v r.1988 byl šestý. Na ME ve Stuttgartu v r.1986 obsadil páté místo. Stal se trojnásobným veteránským mistrem Evropy a jednou veteránským mistrem světa. V současné době se věnuje veteránskému basketbalu. Gejza se významným způsobem zasloužil o rozvoj veteránského atletického hnutí. Jako předseda Sdružení veteránů ČAS v létech 2011-2017 pomohl vahou své osobnosti k nárůstu členské základny a podpoře sponzorů. Po vzoru z mládí zavedl Mezistátní utkání veteránů, jehož tradice trvá dodnes. První ročník v Čejkovicích v r. 2012 byl nezapomenutelný.
Květoslav Vykydal (1936) z TJ Šumperk je doyen klanu Vykydalů, který je duší šumperského atletického oddílu. Podílí se na organizaci oblíbeného veteránského trojboje Šumperský Šikula, pomáhal s pořádáním několika veteránských MČR, která se v Šumperku uskutečnila, a dalších atletických závodů. Na gymnáziu v Šumperku je legendou mezi studenty i absolventy jako sportovec a uřitel tělocviku tělem i duší. Pod jeho vedením mnohokrát studenti vyhráli středoškolský pohár a vyjeli na světové hry středoškoláků. Má za sebou také úspěchy jako trenér omladiny v atletickém oddílu TJ Šumperk. A ještě stihne Květík sám závodit a vozit spoustu medailí z Mistrovství Evropy a světa veteránů na dráze i v hale a z Evropských veteránských her. Je například mistrem světa ve výšce a trojskoku, mistrem Evropy v tyči, halovým mistrem Evropy ve výšce, vše v kategorii M80, a mnohonásobným vítězem Evropských veteránských her ve výšce, tyči a na 80m překážek. Vždy usměvavý a ochotný, pravý příklad atleta gentemana. S místními kamarády si dává každý týden, už po mnoho let, taroky. V roce 1999 mu Český olympijský výbor udělil cenu fair play za celoživotní práci ve středoškolském sportu. V roce 2012 byl oceněn jako Pedagog Olomouckého kraje. V roce 2016 v anketě Sportovec Olomouckého kraje získal Čestnou cenu.
Miloslava Ročňáková (1945) z M-týmu Zvole se narodila ve Zlíně. Začínala jako dorostenka v Baníku Příbram, kde byl tehdy trenérem olympionik Gejza Valent starší. Ačkoli nebyla žádná vazounka, měla ale ramena, chtěl z ní mít Gejza vrhačku. Začínala tedy s koulí, oštěpem a diskem, a dokonce byla i držitelkou několika okresních rekordů. Ale chtěla spíš běhat. Tou dobou běhaly dorostenky maximálně 600 m, nejdelší trať pro ženy byla 800 m. Vystudovala tělesnou výchovu a začala učit na Pedagogické fakultě UK budoucí učitele. Učila tam atletiku, sporty v přírodě a lyžování, a jelikož měla krédo, že co učí, musí umět i předvést, udržovala se v kondici. Běhala za Slávii Brandýs a tam také ve svých 32 letech běžela svých prvních 1 500 m. Po svém 35. roce, už jako veteránka, ji touha běhat dlouhé běhy neopustila, a tak si vyzkoušela dva maratony, jeden dokonce na veteránském ME v Rumunsku, kde získala stříbrnou medaili. Tím si splnila svůj dívčí sen, ale usoudila, že na maraton přeci jen nemá postavu, a tak se začala věnovat běhům od 10 do 15 km, ale třeba i 25 km. Půlmaraton si ve svých 60 letech přeci jen několikrát zaběhla. Našla se na trati stýpl 2000m, má z něj evropská i světová zlata a chvíli dokonce byla držitelkou světového rekordu. Má mnoho medailí i ze středních a dlouhých běhů, krosů a vrhu koulí z evropských a světových veteránských mistrovství a veteránských her. S manželem Karlem Matznerem tvořili nerozlučnou dvojici a se Studiem Sláva zorganizovali mnoho zájezdů na mezinárodní veteránské závody po celém světě. O těchto cestách napsali knihu, v níž se našlo spoustu veteránů, kteří se těchto sportovních i poznávacích výprav zúčastnili.
Slávka se významně zasloužila o rozvoj veteránského hnutí. Napřed jako pravá Karlova ruka a posléze jako Předsedkyně Sdružení veteránů ČAS v období 2018-2022. Jako rozený diplomat vedla jednání s vedením ČAS v nelehké době epidemie a krácení rozpočtů. Svým příkladem dělá často v médiích skvělou reklamu Sdružení veteránů a sportování bez ohledu na věk.
